Moje první výstava

09.09.2012 00:00

Tak to mám za sebou....premiéra pro mě i pro moji smečku - moje první klubová výstava. Bylo to v sobotu, 8.9.2012. Naložili mě do auta a brzy ráno jsme vyrazili směr Zbraslav u Brna. Cesta mě docela bavila, stihl jsem olízat a ofunět všechna dosažitelná okénka v autě, mému mladému pánovi umýt obě uši až do bubínků, mojí mladé paničce zezadu trochu rozhodit fazonu, vylekat jednoho dědka co šel kolem auta na křižovatce a ani trochu se mi nelíbil (sem si na něj pěkně hafnul :-) - a pak že neumím štěkat!), no a už jsme byli na místě. Bylo krásné počasí, to byla nádhera, a těch psích kámošů kolem, a kámošek!!! To byl ráj, tam se mi líbilo! Hlavně jedna kámoška, sem se před ní tak naparoval a předváděl, že jsem pobavil všechny kolem. Říkali mi páníčci, že jsem psí puberťák, no teda já nevím, ale fakt se mi ta psí holka mooooc líbila. A pak to odpoledne přišlo...načesali mi kožíšek, navlékli jakousi tenkou šňůrku a páníček mě odvedl na plac a prý ukaž zuby, ukaž že seš chlap..ec, stůj, jdi, poběž...no řeknu vám, sem byl z toho jelen a ne tervík. Pak mě ale pochválili, že jsem docela pěkně poslouchal a prý jsem dostal "nadějný 1", já teda vůbec nechápu, co to je, ale protože jsem za to dostal odměny, tak to asi bylo něco dobrého. A pak jsem zase čekal a za dalších pár hodin šel znovu na ten plac, pro změnu s mým mladým páníčkem Marťou, běhali jsme dokolečka, pak zase stáli a nakonec mě odvedl za jakousi cedulku, kde bylo číslo "2"....lidi, tam vám bylo dárků a taky cosi zlatého, prý nějaký pohár, no já tomu nerozumím, ale Marťa byl rád a chválil mě, že jsme vyhráli 2. místo v soutěži "Dítě a pes". No a bylo z toho šest večer, zase mě naložili do auta, a prý "vezmeme to zkratkou přes Vysočinu"...lidi to byla jízda! Nejdřív dobrý, vypadalo to fakt na zkratku a že budeme doma docela brzy, ale ouha, panička najednou začala nadávat, že jedeme 20 km a pořád navigace ukazuje do cíle stejně kiláků, prý jakási objížďka nebo co....tam to se mnou hrkalo, já chtěl koukat z okénka a moc se mi nedařilo sedět, tak jsem to vzdal a zbytek cesty radši prospal. Ufff, to byl teda den, to vám teda povím! Můžete kouknout na fotky.